O mně
Jak už tušíte, jmenuju se Martin Zákostelský. Narodil jsem se v roce 1981 v Praze. Vzděláním jsem matfyzák. Na Karlovce jsem nakoukl i na psychologii (po dvou letech jsem toho nechal a pokračuju samostudiem). Od dětství se pohybuju kolem počítačů, živím se programováním.
O věcech hodně přemýšlím a snažím se jít do hloubky. Zároveň dávám ve svém životě stále větší prostor intuici a moudrosti těla.
Často zkouším věci na vlastní kůži. Je pro mě důležitý jednou za čas vystoupit ze svojí komfortní zóny.
Mám rád lidi. Rád jim naslouchám a občas jim nabídnu pohled z jiného úhlu. Ve finále věřím, že je každý svého štěstí strůjcem.
Životní principy
Spíš než dávat rady mi přijde užitečnější sdílet vlastní zkušenosti. Anebo se aspoň dostatečně ptát a nejdřív pochopit situaci druhýho člověka, než přiběhnu s radou.
Názory a zkušenosti druhých mě inspirují, ale ten nejmoudřejší hlas pro mě nakonec stejně vychází zevnitř, z mýho srdce, mých pocitů. Když se na ten slabý hlásek naladím a chovám se podle něho, všechno jde najednou lépe.
Pokora a sebevědomí jsou pro mě dvě strany jedné mince. Chtěl bych se dokázat vždycky chovat podle rady, kterou dala v Mrazíku maminka Ivánkovi: „Před nikým se neponižuj, nad nikoho se nepovyšuj.“
Nejsem závislák na adrenalinu, ale nesvědčí mi, když moc dlouho zůstávám ve svojí komfortní zóně a vyhýbám se činnostem, který chci udělat, ale mám z nich strach. Nejlíp mi funguje, když se občas vrhnu do prostředí, které ode mě vyžaduje vystupování ze zóny pohodlí.
S manipulací druhých nemám dobrý zkušenosti (a to i pokud jsem chtěl dotyčnému pomoct) . Snažím se zbytečně nepoučovat (mívám k tomu totiž sklony), neposuzovat, ale spíš naslouchat.
Ostatní mě můžou milovat a vážit si mě jen do tý míry, do jaký si to dopřávám sám sobě. Je osvobozující, když se blíží stresovější situace a já si slíbím, že ať se stane cokoliv a něco třeba zvorám, budu se mít pořád rád. A snažím se taky správně rozlišovat mezi sebeláskou a sobectvím.
Čemu se věnuju
Programuju 20 let, živím se hlavně programováním databází. Miluju Excel a analýzu dat. Dlouho jsem svoje schopnosti v IT bral jako samozřejmost a nijak extra jsem si jich nevážil. Teď je vnímám v jiném světle a vidím, jak velký svět mi dovednost práce s počítačem otevírá. Jsou ale období, kdy mám těch počítačů dost a potřebuju se zresetovat, ideálně v přírodě.
Oleje Young Living jsou srdcovka, umožňují mi prožívat sám sebe intenzivněji a vědoměji. Vracím se mnohem častěji do přítomnýho okamžiku než dřív. Taky mi vyhovuje nenátlakový systém marketingu a způsob smýšlení a chování lidí v téhle firmě – zn. pokora + pohoda.
Čtyři roky denně usedávám a medituju. Vyzkoušel jsem za tu dobu hodně technik, s většími či menšími úspěchy. Poslední dobou to všechno zjednodušuju, meditace se mi konečně začíná propojovat s reálným životem.
Zkoumám se, pozoruju, zjišťuju, jaký jsem a co je pro mě důležitý. Pomáhá mi, když si udělám rozbor osobnostního profilu podle nějaké typologie. Tyhle mi otevřely oči nejvíc: Human Design, Enneagramy, MBTI, Astrologie, Gene Keys, Fascination Advantage Report, Strengths Finder.
Prošel jsem výcvikem u Neuroleadership Group, a přestože se koučování primárně nevěnuju, jeho principy jsou mi blízké a využívám je ve svým životě.
Skoro pořád si něco zapisuju do notesu, vytvářím články na blog. Jednou napíšu knížku.
Zpívání je pro mě relaxace a radost. Jen bych chtěl být disciplinovanější v pravidelném cvičení…a odvážnější zpívat lidem okolo sebe.
Začalo to mononukleózou v roce 2010, při které jsem nastoupil jaterní dietu. Poznal jsem čerstvé ovocné a zeleninové šťávy a oblíbil si je. Od té doby se to vezlo (v dobrém smyslu): změna stravy směrem k přírodě, půsty, meditace, zelené potraviny, esenciální oleje. Cílené snižování stresu. A hele, ono to funguje. Určitě je ještě na čem pracovat, ale nikdy v minulosti mi nebylo líp.
V roce 2014 jsem prošel výcvikem Mužský kruh (www.muzskykruh.cz). Došlo mi, jak je pro mě důležitý setkávat se s ostatními muži a otevřeně s nimi sdílet moje radosti a strasti. Přál bych každýmu chlapovi, aby si našel svůj kruh.